Popis opatření proti střetům se zvěří
Zaměřená na zvířata:
Zaměřená na řidiče vozidel:
Spojená s infrastrukturou a využitím krajiny:
Pachové repelenty
Pachové repelenty představují cenově dostupné opatření proti střetům se zvěří. Účel repelentu spočívá zejména ve zvýšení ostražitosti zvěře při pohybu v blízkosti vozovky. Výhodou je zachování prostupnosti krajiny pro volně žijící zvířata, nevýhodou proměnlivá účinnost. Účinnosti pachových repelentů se věnovalo mnoho domácích i zahraničních studií. Bíl et al. (2018) například na základě testování u 18 vybraných úseků české silniční sítě došli k závěru, že v místech s pachovými repelenty lze očekávat snížení míry kolizí se zvěří v rozmezí mezi 26–43 %. K podobnému závěru došla i studie Kušta et al. (2015), kdy autoři testovali opatření na části silnice II/112 a přilehlé železniční trati. Zvěř si může s odstupem času na repelent zvykat (habituace), vlivem čehož může docházet ke snížení účinnosti. Při instalaci na delší období (> 3 měsíce) je tak vhodné zařadit periodu, kdy pachový repelent není aktivní. Typicky se může jednat o období s nízkým počtem střetů. Dále může být účinnost repelentu ovlivněna dalšími faktory jako je počasí, druh použitého koncentrátu či koncentrace pachové látky (Hani a Conover, 1995; Wagner a Nolte, 2001). Z výše uvedeného je zřejmé, že vliv pachového repelentu na snížení množství střetů se zvěří může být proměnlivý, což mj. dokládají i další studie ze zahraničí (viz Schlageter a Haag-Wackernagel, 2012; Putman et al., 2004). Toto opatření je vhodné zejména u komunikací s nižší intenzitou dopravy (< 10 000 vozidel/den).
Úsek s nainstalovanými pachovými repelenty v blízkosti Uherského Brodu (okres Uherské Hradiště). Foto: Vojtěch Nezval, upraveno| Pozitiva + | Negativa - |
|---|---|
| Nízké vstupní náklady na instalaci | Účinnost může být ovlivněna dalšími faktory (počasí, druh koncentrátu apod.) |
| Zachování prostupnosti krajiny pro volně žijící zvířata | Pachový koncentrát je nutné obnovovat (výdrž po aplikaci max. 3 měsíce) |
| Předpokládaná účinnost v rozmezí 30-70 % | Zvěř si může na pachový koncentrát zvyknout |
| Při údržbě okolí dané pozemní komunikace může docházet k poškození nosiče | |
| U dřevěných kůlů může časem docházet k jejich uhnívání či krádežím | |
| Nutná manipulace s pachovým koncentrátem a případná ekologická likvidace |
Doporučení k instalaci pachových repelentů
Před realizací tohoto druhu opatření je patřičné vyhodnotit vhodnost s ohledem na danou lokalitu, stanovit si očekáváný přínos a zajistit příslušná povolení. S některými kroky
Vám může pomoci i náš nástroj. Osvědčeným řešením je aplikace
pachového koncentrátu do polyuretanové pěny částečně skryté v papírové ruličcce umístěné na dřevěném nosiči (viz obrázek výše). Nosiče se umísťují do takové vzdálenosti
od pozemní komunikace, aby nedošlo k ohrožení účastníků silničního provozu, poškození nosičů vlivem výseků vegetace nebo vlivem zemědělské techniky či k zásahu do soukromého vlastnictví.
Vzdálenost mezi nosiči se může měnit v závislosti na použitém koncentrátu, doporučujeme však dodržet rozestup 7 m. V první fázi se do země upevňují nosiče a
na hřebík volně umísťují papírové ruličky, v druhé fázi je do připravených ruliček aplikována polyuretanová pěna a v poslední fázi probíhá aplikace pachového koncentrátu.
Vlastní koncentrát účinkuje v závislosti na použitém produktu maximálně 3 měsíce. Jelikož si zvěř může na pach časem zvyknout, doporučujeme aplikaci především v období
zvýšeného rizika střetů (u srnce obecného se jedná například o jaro a podzim).
Parametry možné instalace pachových repelentů. Zdroj: Vojtěch NezvalBíl, M., Andrášik, R., Bartonička, M., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An evaluation of odor repellent effectiveness in prevention of wildlife-vehicle collisions. Journal of Environmental Management 205, 209–214, https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2017.09.081.
Bíl, M., Kušta, T., Andrášik, R., Cícha, V., Brodská, H., Ježek, M., Keken, Z., 2020. No clear effect of odour repellents on roe deer behaviour in the vicinity of roads. Wildlife Biology 2020(4), 1–11, https://doi.org/10.2981/wlb.00744.
Bíl, M., Sedoník, J., Andrášik, R., Kušta, T., Keken, Z., 2024. Olfactory repellents decrease the number of ungulate-vehicle collisions on roads: Results of a two-year carcass study. Journal of Environmental Management 365, 121561, https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2024.121561.
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Elmeros, M., Winbladh, J.K., Andersen, P.N., Madsen, A.B., Christensen, J.T., 2011. Effectiveness of odour repellents on red deer (Cervus elaphus) and roe deer (Capreolus capreolus): a field test. European Journal of Wildlife Research 57, 1223–1226, https://doi.org/10.1007/s10344-011-0517-y
Hani, A., Conover, M.R., 1995. Comparative Analysis of Deer Repellents. In J.R. Mason (Ed.), Repellents in wildlife management (pp. 147–155), Colorado State University.
Kušta, T., Keken, Z., Ježek, M., Kůta, Z., 2015. Effectiveness and costs of odor repellents in wildlife–vehicle collisions: A case study in Central Bohemia, Czech Republic. Transportation Research Part D: Transport and Environment 38, 1–5, https://doi.org/10.1016/j.trd.2015.04.017.
Putman, R.J., Langbein, J., Staines, B.W., 2004. Deer and road traffic accidents: A review of mitigation measures: costs and cost-effectiveness. Report for the Deer Commission for Scotland.
Schlageter, A., Haag-Wackernagel, D., 2012. Evaluation of an odor repellent for protecting crops from wild boar damage. Journal of Pest Science 85, 209–215, https://doi.org/10.1007/s10340-012-0415-4.
Wagner, K.K., Nolte, D.L., 2001. Comparison of active ingredients and delivery systems in deer repellents.
Oplocení pozemní komunikace
Oplocení pozemní komunikace představuje efektivní opatření, které spočívá v zamezení vniku zvěře do prostoru vozovky. Účinností se věnovala celá řada studií. Pokud je oplocení vhodně umístěno, případně kombinováno s podchodem či nadchodem, je možné zaznamenat i více než 80 % redukci kolizí s velkými kopytníky (viz Clevenger et al., 2001; Dodd et al., 2007; Sawyer et al., 2012). Ke snížení účinnosti může docházet nevhodným ukončením plotu, porušením pletiva (Sedoník et al., 2023) nebo v důsledku nedostatečné délky plotu (Huijser et al., 2016). V souvislosti s délkou je zmiňován tzv. fence-end efekt, kdy lze s odstupem času v některých případech zaznamenat koncentraci střetů na počátku a konci plotu. V případě nevhodného řešení může nastávat i uvěznění zvěře mezi ploty. Pokud zvíře vnikne do tohoto prostoru, lze využít jednosměrných průchodů (branek) či vyvýšených náspů pro bezpečný únik. Jaeger a Fahrig (2004) poté doporučují instalaci oplocení u těch komunikací, kde je intenzita dopravy tak vysoká, že zvěř nemá šanci na úspěšný přechod z jedné strany komunikace na druhou. Je však nutné zmínit, že následně může dojít k přesunu kolizí na neoplocené méně vytížené silnice v okolí (Kučas et al., 2021). Samotné oplocení snižuje prostupnost krajiny pro volně žijící zvěř a jedná se o cenově nákladné opatření. Z těchto důvodů je přínosné zejména v místech s vysokou intenzitou dopravy (např. dálnice) či v místech s vysokým rizikem střetu se zvěří.
Oplocení na dálnici D10 v blízkosti obce Hlavenec (okres Praha-východ). Foto: Jiří Sedoník, upraveno| Pozitiva + | Negativa - |
|---|---|
| Spolehlivé opatření s vysokou účinností (>80 %) | Vysoké vstupní náklady na instalaci |
| Snížení prostupnosti krajiny pro volně žijící zvířata | |
| Může docházet ke zvýšené koncentraci střetů na počátku a konci plotu | |
| Nutná kontrola oplocení s ohledem na porušení pletiva |
Doporučení k instalaci oplocení
V návrhu oplocení je nutné zvážit charakter daného místa, typ pletiva, výšku, délku a ukončení plotu či případnou kombinaci s ostatními druhy opatření pro
zachování spojitosti krajiny. Z pohledu výšky a délky by mělo být oplocení alespoň 2 m vysoké
(Anděl et al., 2011)
a dostatečně dlouhé (> 1 km). Někteří autoři doporučují i délku
přesahující 5 km (viz Huijser et al., 2016) kvůli
již zmíněnému fence-end efektu. Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat také ukončení plotu. Mezi koncem plotu a případnou zástavbou, mostní konstrukcí či přírodní
bariérou by neměla vznikat volně průchodná místa, kterými by mohlo dojít ke vniku zvěře do prostoru vozovky. Pokud by ke vniknutí zvěře došlo, je možné oplocení
doplnit o branky, náspy či lavice umožňující bezpečný únik. Pletivo plotu by mělo být dostatečně odolné proti případnému poškození, ale zároveň nesmí ohrožovat
zdraví volně žijících zvířat (zachycení apod.). Po instalaci je nutné pravidelně kontrolovat možné porušení
pletiva, ke kterému může dojít jak v důsledku činnosti zvěře, tak lidským či jiným faktorem.
Parametry možné instalace oplocení. Zdroj: Vojtěch NezvalAnděl, P., Belková, H., Gorčicová, I., Hlaváč, V., Libosvár, T., Rozínek, R., Šikula, T., Vojar, J., 2011. Průchodnost silnic a dálnic pro volně žijící živočichy. Evernia, Liberec.
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Clevenger, A.P., Chruszcz, B., Gunson, K.E., 2001. Highway Mitigation Fencing Reduces Wildlife-Vehicle Collisions. Wildlife Society Bulletin 29(2), 646–653.
Dodd, N.L., Gagnon, J.W., Boe, S., Manzo, A., Schweinsburg, R.E., 2007. Evaluation of measures to minimize wildlife-vehicle collisions and maintain wildlife permeability across highways: Arizona Route 260. ADOT.
Feldhamer, G.A., Gates, E.J., Harman, D.M., Loranger, A.J., Dixon, K.R., 1986. Effects of Interstate Highway Fencing on White-Tailed Deer Activity. The Journal of Wildlife Management 50(3), 497–503, https://doi.org/10.2307/3801112.
Huijser, M.P., McGowen, P., Fuller, J., Hardy, A., Kociolek, A., Clevenger, A.P., Smith, D., Ament, R., 2008. Wildlife-vehicle collision reduction study. Report to Congress. U.S. Department of Transportation, Federal Highway Administration, Washington D.C., USA.
Huijser, M.P., Camel-Means, W., Fairbank, E., Purdum, J.P., Allen, T.D.H., Hardy, A.R., Graham, J., Begley, J.S., Basting, P., Becker, D., 2016. US 93 North Post-Construction Wildlife-Vehicle Collision and Wildlife Crossing Monitoring on the Flathead Indian Reservation between Evaro and Polson, Montana. MDT.
Jaeger, J.A.G., Fahrig, L., 2004. Effects of Road Fencing on Population Persistence. Conservation Biology 18(6), 1651–1657, https://doi.org/10.1111/j.1523-1739.2004.00304.x.
Kučas, A., Balčiauskas, L., 2021. Impact of Road Fencing on Ungulate–Vehicle Collisions and Hotspot Patterns. Land 10(4), 338, https://doi.org/10.3390/land10040338.
Olsson, M.P.O., Widen, P., 2008. Effects of highway fencing and wildlife crossings on moose Alces alces movements and space use in southwestern Sweden. Wildlife Biology 14(1), 111–117, https://doi.org/10.2981/0909-6396(2008)14[111:EOHFAW]2.0.CO;2.
Sawyer, H., Lebeau, Ch., Hart, T., 2012. Mitigating roadway impacts to migratory mule deer—A case study with underpasses and continuous fencing. Wildlife Society Bulletin 36(3), 492–498, https://doi.org/10.1002/wsb.166.
Sedoník, J., Andrášik, R., Bíl, M., 2023. STKDE+ approach reveals wildlife-vehicle collision hotspots at broken fence locations. European Journal of Wildlife Research 69, 104, https://doi.org/10.1007/s10344-023-01735-6.
Odrazky
Jedním z opatření, se kterým se lze setkat u pozemních komunikací, jsou i reflexní prvky (odrazky), které mohou být umístěny na směrových sloupcích či dřevěných kůlech. Podstata tohoto opatření spočívá v odrazu světla od světlometů projíždějících vozidel do okolí dané komunikace. Předpokládá se, že by tento odraz měl ovlivnit chování kopytníků nacházejících se v bezprostřední blízkosti. Studie, které se zabývaly efektivitou nicméně naznačují, že toto opatření není příliš efektivní (viz např. Rytwinski et al., 2016; Brieger et al., 2017; Benten et al., 2018; Jasińska et al., 2022). Odrazky se liší barvou, intenzitou odrazu či směrem odraženého záření. Tyto faktory mohou mít vliv na celkovou účinnost. U kopytníků je pak vhodné upřednostnit odrazky měnící světlo reflektorů na modrou barvu, jelikož v tomto spektru by mělo být oko srnce nejcitlivější. Stále však existují pochybnosti, zda jsou zvířata schopna světlo v jakémkoliv spektru vyhodnotit jako nebezpečí a reagovat na něj chováním, které povede ke snížení střetů se zvěří (Zacks, 1986; Schulze a Polster, 2017). Kromě výše uvedeného může být účinnost odrazek ovlivněna také okolní vegetací, kdy hustá vegetace snižuje odraz do okolí. Výhodou tohoto opatření je zachování spojitosti krajiny pro volně žijící zvířata či relativně nízké náklady na instalaci, nevýhodou diskutabilní účinnost. Pro zvýšení účinnosti mohou být odrazky kombinovány s akustickými plašiči (opto-akustická zařízení). V případě umístění na dřevěných kůlech mohou být odrazky poškozeny při údržbě okolí komunikace (výseky vegetace apod.). Kromě toho mohou být i předmětem krádeží.
Odrazka umístěná na směrovém sloupku u pozemní komunikace v České republice. Foto: Tomáš Kušta, upraveno | Pozitiva + | Negativa - |
|---|---|
| Zachování prostupnosti krajiny pro volně žijící zvířata | Diskutabilní účinnost |
| Nízké vstupní náklady na instalaci opatření | Vegetace a objekty v okolí komunikace mohou ovlivňovat odraz světla |
| Nízké nároky na údržbu opatření | Při údržbě okolí pozemní komunikace může docházet k poškození odrazek |
| Možná kombinace s akustickými zařízeními | Odraz světla může v některých případech mást účastníky silničního provozu |
Benten, A., Hothorn, T., Vor, T., Ammer, Ch., 2018. Wildlife warning reflectors do not mitigate wildlife–vehicle collisions on roads. Accident Analysis & Prevention 120, 64–73, https://doi.org/10.1016/j.aap.2018.08.003.
Benten, A., Annighöfer, P., Vor, T., 2018. Wildlife Warning Reflectors' Potential to Mitigate Wildlife-Vehicle Collisions–A Review on the Evaluation Methods. Frontiers in Ecology and Evolution 6, https://doi.org/10.3389/fevo.2018.00037
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Brieger, F., Hagen, R., Kröschel, M., Hartig, F., Petersen, I., Ortmann, S., Suchant, R., 2017. Do roe deer react to wildlife warning reflectors? A test combining a controlled experiment with field observations. European Journal of Wildlife Research 63, 72, https://doi.org/10.1007/s10344-017-1130-5.
Brieger F., 2018. Do Wildlife Warning Reflectors Influence the Behavior of Roe Deer? Dostupné z: https://www.waldwissen.net/en/forest-ecology/forest-and-game/game-management/wildlife-warning-reflectors.
Jasińska, K.D., Babińska-Werka, J., Krauze-Gryz, D., 2022. A test of wildlife warning reflectors as a way to reduce risk of wildlife-train collisions. Nature Conservation 47, 303–316, https://doi.org/10.3897/natureconservation.47.73052.
Reeve, A.F., Anderson, S.H., 1993. Ineffectiveness of Swareflex reflectors at reducing deer-vehicle collisions. Wildlife Society Bulletin 21(2), 127–132, https://www.jstor.org/stable/3782912.
Riginos, C., Graham, M.W., Davis, M.J., Johnson, A.B., May, A.B., Ryer, K.W., Hall, L.E., 2018. Wildlife warning reflectors and white canvas reduce deer–vehicle collisions and risky road-crossing behavior. Wildlife Society Bulletin 42(1), 119–130, https://doi.org/10.1002/wsb.862.
Rytwinski, T., Soanes, K., Jaeger, J.A.G., Fahrig, L., Findlay, C.S., Houlahan, J., van der Ree, R., van der Grift, E.A., 2016. How Effective Is Road Mitigation at Reducing Road-Kill? A Meta-Analysis. PLOS ONE 11, e0166941, https://doi.org/10.1371/journal.pone.0166941.
Schulze, C., Polster, J-U., 2017. Wirkungsweise von Wildwarnern. In: Forschung Strassenbau und Strassenverkehrstechnik. Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur.
Zacks, J.L., 1986. Do white-tailed deer avoid red? An evaluation of the premise underlying the design of Swareflex wildlife reflectors. Transportation Research Record 1075.
Akustické plašiče
Opatření emitující zvukové signály mají za cíl upozornit zvěř před blížícím se dopravním prostředkem. Konkrétní řešení lze rozdělit do dvou kategorií. V prvním případě jsou to systémy, kdy je zařízení emitující zvuk umístěno přímo na dopravním prostředku. V Evropě a USA se takto prodávají například píšťaly, které si řidiči mohou umístit do přední části vozidla. Za jízdy je vlivem proudícího vzduchu generován zvuk. Studie věnující se efektivitě těchto píšťal (Romin a Dalton, 1992; Valitzski et al., 2009) ovšem naznačují, že toto opatření není ve smyslu změny chování volně žijících zvířat účinné. Druhou kategorii tvoří statické systémy, které se nachází u pozemní komunikace. Autoři Ujvári et al. (2004) testovali efektivitu i u této varianty na příkladu daňka evropského (Dama dama) a dospěli k závěru, že se nejedná o spolehlivé opatření ke snížení míry kolizí. Lepších výsledků bylo dosahováno u obdobných systémů v železniční dopravě (viz Babinska-Werka et al., 2015; Backs et al., 2017, 2020), kde je z hlediska frekvence průjezdů dopravních prostředků obecně menší provoz než na silnicích. Akustická zařízení se mohou instalovat i v kombinaci s optickým zařízením (odrazkou). V České republice bylo jedno z prvních takových opatření instalováno v roce 2015 v Ústeckém kraji (Dvořák, 2015). Kromě problémů s krádežemi těchto zařízení může být generovaný zvuk rušen vlastním hlukem z dopravy nebo modifikován okolní vegetací.
Akustické plašiče u pozemní komunikace v blízkosti obce Struhařov (okres Praha-východ). Foto: Zdeněk Keken, upraveno| Pozitiva + | Negativa - |
|---|---|
| Zachování prostupnosti krajiny pro volně žijící zvířata | Diskutabilní účinnost |
| U píšťal umisťovaných na vozidlo nízká cena | Generovaný zvuk může být rušen okolním hlukem (z dopravy, okolí apod.) |
| Zvěř si může na výstražné zvukové signály zvyknout | |
| Různá zvířata mohou na generovaný zvuk reagovat různě | |
| Zvukové signály mohou zmást účastníky silničního provozu | |
| Může docházet ke krádežím zařízení nebo poškození nosičů vlivem údržby |
Babinska-Werka, J., Krauze-Gryz, D., Wasilewski, M., Jasińska, K., 2015. Effectiveness of an acoustic wildlife warning device using natural calls to reduce the risk of train collisions with animals. Transportation Research Part D: Transport and Environment 38, 6–14, https://doi.org/10.1016/j.trd.2015.04.021.
Backs, J.A.J., Nychka, J.A., St. Clair, C.C., 2017. Warning systems triggered by trains could reduce collisions with wildlife. Ecological Engineering, 106, 563–569, https://doi.org/10.1016/j.ecoleng.2017.06.024.
Backs, J.A.J., Nychka, J.A., St. Clair, C.C., 2020. Warning systems triggered by trains increase flight-initiation times of wildlife. Transportation Research Part D: Transport and Environment, 87, https://doi.org/10.1016/j.trd.2020.102502.
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Dvořák, M., 2015. Myslivci testují u silnice nové plašiče zvěře. Zloději hned dva ukradli. Dostupné z: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/zvukove-plasice-zvere-na-patnikach-v-usteckem-kraji.A151103_142841_usti-zpravy_alh.
D'Angelo, G., van der Ree, R., 2015. Use of Reflectors and Auditory Deterrents to Prevent Wildlife–Vehicle Collisions. In: R. van der Ree, D.J. Smith, C. Grilo (eds.), Handbook of Road Ecology (pp. 213–218), https://doi.org/10.1002/9781118568170.ch25.
Romin a Dalton, 1992. Lack of response by mule deer to wildlife warning whistles. Wildlife Society Bulletin, 20(4), 382–384.
Ujvári, M., Baagøe, H.J., Madsen, A.B., 2004. Effectiveness of acoustic road markings in reducing deer-vehicle collisions: a behavioural study. Wildlife Biology, 10(2), 155–159, https://doi.org/10.2981/wlb.2004.011.
Valitzski, S.A., D'Angelo, G.J., Gallagher, G.R., Osborn, D.A., Miller, K.V., Warren, R.J., 2009. Deer responses to sounds from a vehicle-mounted sound-production system. The Journal of Wildlife Management, 73(7), 1072–1076.
Ekodukty a podchody
Ekoduktem se označuje speciální mostní objekt, který překonává umělou liniovou překážku (např. pozemní komunikaci, železniční trať) a slouží pro zachování spojitosti krajiny a bezpečnou migraci volně žijících zvířat. Kvůli vysokým vstupním nákladům se ekodukty budují především na dálnicích, které svou šířkou a intenzitou dopravy představují pro zvěř nepřekonatelnou bariéru. Pokud jsou ekodukty v krajině vhodně umístěny a vhodně na ně navazuje oplocení, představují účinné opatření proti střetům se zvěří. Stavební konstrukce umožňující podchod volně žijících zvířat pod pozemní komunikací jsou obvykle budovány za jiným účelem, jako je například překlenutí terénních nerovností či vodních toků. Jelikož podmínky v podchodech obvykle neumožňují výraznější rozvoj vegetace, mohou být z pohledu širokého spektra živočichů využívány méně než ekodukty s hustou vegetací. Před vlastním rozhodnutím o realizaci tohoto druhu opatření je nutná komplexní analýza širokého okolí zahrnující například migrační trasy zvěře tak, aby případná stavba sloužila efektivně svému účelu. Následné využití zvěří může být ovlivněno i lidskou aktivitou (zvýšený pohyb osob, zemědělské techniky apod.).
Ekodukt na dálnici D35 u obce Dolní Újezd (okres Přerov) vybudovaný v roce 1999. Zdroj: ČÚZK, upraveno| Pozitiva + | Negativa - |
|---|---|
| V kombinaci s oplocením účinné opatření | Velmi vysoké vstupní náklady |
| Je umožněna prostupnost krajiny pro volně žijící zvířata | Nutná kombinace s oplocením pozemní komunikace |
| Využití může být ovlivněno lidským faktorem (pohyb osob apod.) |
Anděl, P., Belková, H., Gorčicová, I., Hlaváč, V., Libosvár, T., Rozínek, R., Šikula, T., Vojar, J., 2011. Průchodnost silnic a dálnic pro volně žijící živočichy. Evernia, Liberec.
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Denneboom, D., Bar-Massada, A., Shwartz, A., 2021. Factors affecting usage of crossing structures by wildlife – A systematic review and meta-analysis. Science of The Total Environment 777(10), 146061, https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.146061.
Foster, M.L., Humphrey, S.R., 1995. Use of Highway Underpasses by Florida Panthers and Other Wildlife. Wildlife Society Bulletin 23(1), 95–100.
Olsson, M.P.O., Widén, P., Larkin, J.L., 2008. Effectiveness of a highway overpass to promote landscape connectivity and movement of moose and roe deer in Sweden. Landscape and Urban Planning 85(2), 133–139, https://doi.org/10.1016/j.landurbplan.2007.10.006.
Smith, D.J., van der Ree, R., Rosell, C., 2015. Wildlife Crossing Structures: An Effective Strategy to Restore or Maintain Wildlife Connectivity Across Roads. In R. van der Ree, D.J. Smith, C. Grilo (eds.), Handbook of Road Ecology (pp. 172–183). https://doi.org/10.1002/9781118568170.ch21.
van der Grift, E.A., van der Ree, R., 2015. Guidelines for Evaluating Use of Wildlife Crossing Structures. In: R. van der Ree, D.J. Smith, C. Grilo (eds.), Handbook of Road Ecology (pp. 119–128), John Wiley & Sons, https://doi.org/10.1002/9781118568170.ch15.
Dopravní značení
Dopravní značky upozorňující řidiče na zvýšený výskyt zvěře nebo úsek pozemní komunikace s častými střety se zvěří se vyskytují v různých podobách po celém světě. Tyto značky je možné dále dělit podle jejich charakteru na aktivní a standardní. Aktivní značka podává výstrahu v závislosti na aktuální situaci, tedy například v případě, že se ve sledovaném úseku zrovna pohybuje zvěř (Bhardwaj et al., 2022). Zde je ovšem nutné napojení značky na detekční systém, což představuje složitější a dražší řešení. Standardní značky na druhou stranu podávají výstražnou informaci neustále, bez ohledu na výskyt zvěře ve vozovce, denní či roční dobu. Pro zvýšení pozornosti řidičů mohou být doplněny blikajícím světlem (Pojar et al., 1975). Svým charakterem jsou standardní značky rozhodně jednodušším a cenově dostupnějším řešením. Lze se s nimi tak poměrně často setkat i na českých silnicích. V České republice se pro výstrahu před výskytem volně žijících zvířat používá výstražná značka A14 – Zvěř (viz obrázek níže). Podnět pro umístění této značky na konkrétní úsek pozemní komunikace může vycházet z doporučení uživatelů honiteb, předchozích zkušeností správce komunikace či od jednotlivých občanů. Jelikož standardní značka podává konstantní informaci v čase, diskutabilní je její účinnost ve vztahu k redukci střetů se zvěří.
Výstražná značka A14 Zvěř (nahoře) na pozemní komunikaci u obce Zelená Hora (okres Vyškov). Foto: Vojtěch Nezval, upravenoInstalace standardních výstražných značek často nevychází z prostorové analýzy střetů vozidel se zvěří v předchozím období, což na příkladu Finska zmiňuje Krisp a Durot (2007). Značky se tak mohou vyskytovat i v místech, kde se zvěř nevyskytuje oproti jiným místům tak často. Dále v mnoha případech nedochází k aktualizaci dopravního značení, a tudíž mohou být značky stále v místech, kde riziko střetu vozidla se zvěří již není tak vysoké, jako bylo v minulosti. Všechny tyto faktory mohou obecně přispívat k převažující ignoraci ze strany řidičů, zejména pak těch, kteří daným místem projíždí pravidelně. Význam značek A14 tak lze spatřovat zejména v jejich informativní hodnotě, kdy mohou zvyšovat ostražitost řidičů vůči volně žijícím zvířatům v blízkosti dané pozemní komunikace.
| Pozitiva + | Negativa - |
|---|---|
| Zachování prostupnosti krajiny pro volně žijící zvířata | V případě standardních značek diskutabilní účinnost |
| U standardních značek nízké náklady na instalaci a údržbu | Standardní značky podávají konstantní výstrahu v čase |
| U aktivních systémů kombinace s oplocením, vysoká cena instalace |
Doporučení k instalaci standardního výstražného dopravního značení
Před instalací značek doporučujeme vyhodnocení rizikových míst, například na základě evidence střetů se zvěří v předchozím období.
Značky by měly být umístěny zejména v místech, kde hrozí vysoké nebezpečí výskytu zvěře v blízkosti pozemní komunikace. To může následně přispívat k větší obezřetnosti
ze strany řidičů. Značky by měly být instalovány v obou směrech pozemní komunikace a pravidelně kontrolovány ohledně případného poškození či odcizení.
S odstupem času je rovněž vhodné zkontrolovat, zda se míra nebezpečí výrazně nezměnila a podle tohoto zjištění následně plánovat další postup (např. odinstalace značek, další
opatření).
Instalace standardního výstražného dopravního značení. Zdroj: Vojtěch NezvalAndrášik, R., Nezval, V., Bíl, M., 2023. Minimální vliv značky "Zvěř" na změnu rychlosti vozidel. Silniční obzor 84(4), 8–10.
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Bhardwaj, M., Erixon, F., Holmberg, I., Seiler, A., Håkansson, E., Elfström, M., Olsson, M., 2022. Ungulate use of an at-grade fauna passage and roadside animal detection system: A pilot study from Southern Sweden. rontiers in Environmental Science, 10, 991551, https://doi.org/10.3389/fenvs.2022.991551.
Found, R., Boyce, M.S., 2011. Warning signs mitigate deer–vehicle collisions in an Urban area. Wildlife Society Bulletin, 35(3), 291–295. https://doi.org/10.1002/wsb.12.
Huijser, M.P., Mosler-Berger, Ch., Olsson, M., Strein, M., 2015. Wildlife Warning Signs and Animal Detection Systems Aimed at Reducing Wildlife-Vehicle Collisions. In: R. van der Ree, C. Grilo (eds.), Handbook of Road Ecology (pp. 198–212), John Wiley & Sons, https://doi.org/10.1002/9781118568170.ch24.
Krisp, J.M., Durot, S., 2007. Segmentation of lines based on point densities—An optimisation of wildlife warning sign placement in southern Finland. Accident Analysis & Prevention, 39(1), 38–46, https://doi.org/10.1016/j.aap.2006.06.002.
Pojar, T.M., Prosence, R.A., Reed, D.F., Woodard, T.N., 1975. Effectiveness of a lighted, animated deer crossing sign. The Journal of Wildlife Management, 39(1), 87–91.
Tryjanowski, P., Beim, M., Kubicka, A.M., Morelli, F., Sparks, T.H., Sklenicka, P., 2021. On the origin of species on road warning signs: A global perspective. Global Ecology and Conservation 27, e01600, https://doi.org/10.1016/j.gecco.2021.e01600.
Vzdělávání a osvěta
Z výsledků dotazníkového šetření mezi řidiči v Maďarsku vyplynulo, že téměř polovina měla zkušenost s alespoň jedním střetem se zvěří (Borza et al., 2023). Přestože se lze v autoškole setkat s touto problematikou, často jí nemusí být věnován dostatek pozornosti. Kromě toho značná část jízd probíhá v době a za světelných podmínek, kdy je zvěř méně aktivní. Větší informovanost řidičů může přispívat k jejich vyšší obezřetnosti například v době, kdy je riziko střetu největší (úsvit, soumrak). Důležité je také vědět, jak se v situaci kdy zvěř vběhne do vozovky zachovat, aby nedošlo k újmě na zdraví jak samotné posádky daného vozidla, tak ostatních účastníků silničního provozu. Tyto informace se mohou k budoucím, ale i stávajícím řidičům dostávat prostřednictvím výcviku v autoškole nebo prostřednictvím osvětových kampaní. Zmínit lze například portál Bezpečné cesty.cz, který se mj. věnuje otázkám bezpečnosti silničního provozu. Prostřednictvím této platformy je na portále Youtube dostupné video o správném postupu v případě vběhnutí zvěře do vozovky (viz zde). Kromě toho je v rámci Youtube i mnoho dalších videí přímo ze silničního provozu, které střety zachycují. K větší obezřetnosti mohou přispívat i informace o častých místech střetů, které jsou dostupné například prostřednictvím portálu Srazenazver.cz.
Portál Srazenazver.cz poskytuje celostátní přehled o místech, kde ke srážkám se zvěří nejčastěji dochází. Zdroj: Srazenazver.cz| Pozitiva + | Negativa - |
|---|---|
| Větší informovanost může vést ke snížení následků nehod | Informace se často dostanou pouze k užší skupině řidičů |
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Borza, S., Godó, L., Valkó, O., Végvári, Z., Deák, B., 2023. Better safe than sorry – Understanding the attitude and habits of drivers can help mitigating animal-vehicle collisions. Journal of Environmental Management 339, 117917, https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2023.117917.
CDV, 2023. Srážky se zvěří. Dostupné z: http://srazenazver.cz.
Simopt, 2023. Bezpečné cesty. Dostupné z: https://www.bezpecnecesty.cz.
Management okolí pozemní komunikace
Charakter bezprostředního okolí pozemní komunikace může v některých případech ovlivňovat i výskyt volně žijících zvířat. Hustá vegetace a křoviny mohou sloužit jako dočasné útočiště kopytníků, a to zejména v období, kdy se na polích nevyskytují plodiny a pole tak tvoří volná prostranství. Kromě toho se v blízkosti komunikace mohou nacházet i rostliny poskytující obživu některým živočišným druhům. Tyto přispívající faktory lze zmírnit pravidelnou a místně vhodnou údržbou okolí dané komunikace. V důsledku pravidelného výseku vegetace bylo takto ve Švédsku zaznamenáno snížení množství střetů se zvěří o 20 % (viz Lavsund a Sandergren, 1991). Vegetace zde byla odstraňována do vzdálenosti 20 m od komunikace. Výsekem se zvyšuje i viditelnost okolí pro řidiče, a tak v případě výskytu zvěře mohou mít řidiči více času na případnou reakci. Pravidelná údržba je však nákladnější a v některých místech hůře realizovatelná z důvodu členinosti terénu či výskytu stromořadí. Výseky mohou navíc zvyšovat bariérový efekt nebo při nich může docházet k poškození již instalovaných opatření proti střetům se zvěří. Typickým příkladem může být poškození instalovaných pachových repelentů.
Sečení trávy v okolí pozemní komunikace. Foto: Kurt Bouda / Pixabay| Pozitiva + | Negativa - |
|---|---|
| Lepší viditelnost okolí pozemní komunikace | Diskutabilní účinnost u druhů, které se vyhýbají otevřeným prostranstvím |
| Snížení množství atraktantů pro zvěř u silnice | Může docházet ke zvýšení bariérového efektu |
| Vyšší náklady a nutnost pravidelné údržby |
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Jaren, V., Andersen, R., Ulleberg, M., Pedersen, P.H., Wiseth, B., 1991. Moose-train collisions: The effects of vegetation removal with a cost-benefit analysis. Alces 27, 93–99.
Lavsund, S., Sandegren, F., 1991. Moose-vehicle relations in Sweden: A Review. Alces, 27, 118–127.
Milton, S.J., Dean, W.R.J., Sielecki, L.E., van der Ree, R., 2015. The Function and Management of Roadside Vegetation. In: R. van der Ree, D.J. Smith, C. Grilo (eds.), Handbook of Road Ecology (pp. 373–381), https://doi.org/10.1002/9781118568170.ch46.
Stavební úpravy
V procesu plánování nových pozemních komunikací se hodnotí i jejich vliv na životní prostředí. Již v přípravě projektu tak mohou být zohledněna různá opatření pro zachování spojitosti krajiny snižující riziko střetu se zvěří. Ze stavebně technického hlediska se může jednat o úpravu vedení trasy mimo citlivá, ekologicky, migračně či jinak významná území, realizaci přechodů, podchodů či nadchodů pro zvěř nebo jiných opatření. Pokud to terénní uspořádání dovoluje, například estakáda nejen že může vzhledem k okolním podmínkám představovat vhodnější řešení, ale navíc umožňuje prostupnost krajiny i pro volně žijící zvěř. Taková místa pak mají mj. potenciál pro vedení biokoridorů. U stávajících pozemních komunikací, které byly často vybudovány v době, kdy intenzita provozu a škody v důsledku střetů se zvěří nebyly významné, je případná úprava vedení trasy nebo jiná stavební úprava značně komplikovaná. Pro bezpečnost provozu a ochranu fauny lze v těchto případech využít některého z dalších opatření, jako je například aktivní značení nebo oplocení. V posledních letech se také u vybraných komunikací ve větší míře instalovaly protihlukové stěny, které rovněž svým charakterem brání vniku zvěře do prostoru vozovky. Průhledné stěny však mohou představovat riziko pro ptactvo, a to i přes vylepené siluety dravců. Tam, kde to podmínky dovolují, mohou vhodně navržené a realizované stavební úpravy zlepšit i situaci ohledně střetů se zvěří.
Bíl, M., Bartonička, T., 2022. Zvířata na silnicích. Masarykova Univerzita, Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno.
Weller, C., 2015. Construction of Roads and Wildlife Mitigation Measures. In: R. van der Ree, D.J. Smith, C. Grilo (eds.), Handbook of Road Ecology (pp. 60–64), https://doi.org/10.1002/9781118568170.ch8.